Koordinátor BOZP na staveništi - Ing. Irina Vroblová

ing. mamca

Úvod

Činnost koordinátora bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na staveništi (koordinátor BOZP) stanovuje a upravuje zákon č. 309/2006 Sb. o dalších podmínkách bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, který vychází z evropské Směrnice Rady č. 89/391/EHS a 92/57/EHS. Za přesně stanovených podmínek částečně přenáší odpovědnost za bezpečnost práce na staveništi na majitele, investora nebo stavebníka stavby.

Od 1. května 2016 došlo k řadě změn v legislativě, které se týkají koordinátorů BOZP na staveništi:

  • zákon č. 88/2016 Sb., kterým se mění zákon č. 309/2006 Sb., kterým se upravují další požadavky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v pracovněprávních vztazích a o zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při činnosti nebo poskytování služeb mimo pracovněprávní vztahy (zákon o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 251/2005 Sb., o inspekci práce, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů
  • nařízení vlády č. 136/2016 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 591/2006 Sb., o bližších minimálních požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví při práci na staveništích, a nařízení vlády č. 592/2006 Sb., o podmínkách akreditace a provádění zkoušek z odborné způsobilosti.

 

V § 14 zákona č. 309/2006 Sb. ve znění zákona č. 88/2016 Sb. se předepisuje zadavateli, investorovi nebo stavebníkovi stavby, aby v případě budou-li na staveništi působit zaměstnanci více než jednoho zhotovitele stavby, je povinen písemně určit jednoho nebo více koordinátorů BOZP na staveništi s přihlédnutím k druhu a velikosti stavby a její náročnosti na koordinaci opatření k zajištění bezpečné a zdraví neohrožující práce na staveništi. Koordinátor musí být určen při přípravě stavby od zahájení prací na zpracování projektové dokumentace pro stavební řízení do jejího předání zadavateli stavby a při realizaci stavby od převzetí staveniště prvním zhotovitelem do převzetí dokončené stavby zadavatelem stavby. Koordinátorem nemůže být zhotovitel, jeho zaměstnanec, ani fyzická osoba, která odborně vede realizaci stavby.

 

15 zákona č. 309/2006 Sb. ve znění zákona č. 88/2016 Sb. stanoví zadavateli stavby následující povinnosti:

  • v případech, kdy při realizace stavby bude doba trvání prací a činností delší než pracovních 30 dnů, ve kterých bude na stavbě pracovat současně více jak 20 osob po dobu delší než 1 den, nebo celkový plánovaný objem prací a činností během realizace díla přesáhne 500 „osobodní“ (500 pracovních dní v přepočtu na jednu fyzickou osobu) je zadavatel stavby povinen doručit oznámení o zahájení prací, jehož náležitostí stanoví provádějící právní předpis (příloha č. 4 k nařízení vlády č. 591/2006 Sb.) nejpozději do 8 dnů před předáním staveniště zhotoviteli
  • budou-li na staveništi vykonávány práce a činnosti vystavující fyzickou osobu zvýšenému ohrožení života nebo poškození zdraví, které jsou stanoveny prováděcím právním předpisem (příloha č. 5 k nařízení vlády č. 591/2006 Sb.), stejně jako v případech podle odstavce 1, zadavatel stavby zajistí, aby byl při přípravě stavby zpracován plán podle druhu a velikosti plně vyhovující potřebám zajištění bezpečné a zdraví neohrožující práce, a aby byl při realizaci stavby aktualizován. Plán zpracovává koordinátor
  • zadavatel stavby musí při výběru zhotovitele postupovat v souladu s požadavky na bezpečnost a ochranu zdraví při práci s ohledem na práce a činnosti vystavující zaměstnance zvýšenému ohrožení života nebo zdraví na staveništi uvedenými v plánu.

 

Povinnost zadavatele stavby mít zajištěného koordinátora BOZP na staveništi, kontroluje Státní úřad inspekce práce (SÚIP) a jeho oblastní inspektoráty práce (OIP).

Koordinátora BOZP na staveništi v žádném případě neurčuje zhotovitel prací a ani mu toto nemůže být svěřeno zadavatelem, investorem, stavebníkem. Důvodem je střet zájmů.

 

Stavby prováděné svépomocí se posuzují jako stavby s jedním zhotovitelem, kdy není potřebný koordinátor BOZP, ale platí ustanovení pro zpracování „Plánu BOZP“ na staveništi v případě rizikových prací, uvedených v příloze č. 5 nařízení vlády č. 591/2006 Sb.

 

Práce se zvýšeným rizikem:

Příloha č. 5 k nařízení vlády č. 591/2006 Sb. ve znění nařízení vlády č. 136/2016 Sb.  

  1. Práce vystavující zaměstnance riziku poškození zdraví nebo smrti sesuvem uvolněné zeminy ve výkopu o hloubce větší než 5 m
  2. Práce související s používáním nebezpečných chemických látek a směsí klasifikovaných podle přímo použitelného předpisu Evropské unie jako akutně toxické kategorie 1 a 2 nebo při výskytu biologických činitelů podle zvláštních právních předpisů.
  3. Práce se zdroji ionizujícícho záření pokud se na ně nevztahují zvláštní právní předpisy.
  4. Práce nad vodou nebo v její těsné blízkosti spojené s bezprostředním nebezpečím utonutí.
  5. Práce, při kterých hrozí pád z výšky nebo do volné hloubky více než 10 m.
  6. Práce vykonávané v ochranných pásmech energetických vedení popřípadě zařízení technického vybavení.
  7. Studnařské práce, zemní práce prováděné protlačováním nebo mikrotunelováním z podzemního díla, při stavbě tunelů, pokud nepodléhají dozoru orgánů státní báňské správy.
  8. Potápěčské práce.
  9. Práce prováděné ve zvýšeném tlaku vzduchu (v kesonu).
  10. Práce s použitím výbušnin podle zvláštních právních předpisů.
  11. Práce spojené s montáží a demontáží těžkých konstrukčních stavebních dílů kovových, betonových a dřevěných určených pro trvalé zabudování do staveb